Náš příběh začal zcela normálně z lásky a zamilovanosti, kdy se dceři Marcele Zabranské a jejímu partnerovi z Kanady narodila v České republice v roce 2012 holčička   Maria  Zabranská. Po třech měsících rodiče s holčičkou odjeli do Kanady na návštěvu rodičů partnera a to byl právě ten okamžik, kdy vše začalo mít opačný směr.

Otec   dítěte   odebral  po  příjezdu  do Kanady  cestovní  pasy  obou   občanek České  republiky, ubytoval je ve sklepě, pas dítěte nikdy nevrátil a posléze podal k soudu návrh na svěření dítěte do své péče. Níže foto kanadského ubytování

Vleklé soudy v Kanadě  neumožnily návrat  malé Marušky zpět do ČR a to ani na návštěvu. Zcela bezprecedentní byla situace, kdy matka dostala po příletu do ČR v únoru 2013 (kam se musela vrátit po uplynutí možné doby pobytu v Kanadě) a vyřídit nezbytné dokumenty,  hlubokou žilní trombózu, byla upoutána více jak tři měsíce na lůžko a dalších 6 měsíců nesměla do letadla. Přesto, že byly do Kanady posílány lékařské zprávy a žádosti, aby otec dcerku za matkou přivezl do ČR,  tyto úpěnlivé prosby nevyslyšel ani otec ani kanadská justice.

V Kanadě začalo ze strany otce dítěte nastupovat nejdříve psychické násilí a vydírání, které v roce 2014 přešlo ve velmi silné až brutální násilí fyzické, typu sypání odpadků na hlavu, střihání el. kabelů, škrábání, kopání a bití matky dítěte, odtrhávání dítěte od matky. Fyzickému násilí byla přítomna malá Maruška. Snažili jsme se na toto chování upozornit jak soud v Kanadě, tak právní zástupkyni v Kanadě, policii v Kanadě i kanadské velvyslanectví v Praze,  avšak bezvýsledně. Násilí na dítěti byl poslední moment proto, aby Marcela v břenu 2015 s dítětem utekla do bezpečí, domů, do České republiky hledat pomoc.

Výsledkem následného téměř ročního soudního řízení v České republice, v němž bylo posuzováno, jestli má ve věci úpravy poměrů k Marušce pravomoc Česká republika, nebo Kanada, bylo rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2016 (předseda senátu JUDr. Zrůst). Bylo nařízeno navrácení dítěte do Kanady. Soud zároveň konstatoval, že není v žádném případě v zájmu dítěte, aby bylo odděleno od matky, proto soud schválil dohodu rodičů, že matka dítěte bude mít dceru sudý týden a otec týden lichý.  Na odjezd do Kanady dostala Marcela Zabranská lhůtu od Krajského soudu 3 dny ode dne doručení rozsudku. Lhůta tak šibeniční na obstarání ubytování, letenky, pojištění a zajištění všech potřebných věcí pro start bydlení za oceánem. A samozřejmě lhůta naprosto nedostačujjící pro to, aby bylo zabezpečeno prohlášení vykonatelnosti českého rozsudku v Kanadě a aby tak byla rodičovská dohoda v Kanadě závazná. Bohužel český soud vykonavatelnost dohody v Kanadě nijak nezajistil a spoléhal na dobrou vůli otce, že bude dohodu respektovat.

Že perným dnům není konec, to však netušil nikdo z nás.

Na letišti v Montrealu, kam Marcela přiletěla 24.2.2016, bylo dítě na pokyn otce zákeřným a podlým jednáním imigračních pracovníků odepráno matce a předáno nějaké starší osobě, údajně dědovi z kanadské strany, bez možnosti rozloučení se s matkou a vysvětlení tříapůlletému dítěti, kam maminka mizí. Matka byla zadržena a v poutech převezena do imigračního zařízení, bez léků a osobních věcí. Veškeré věci jí byly několikráte prohledány, ofoceny a odebrány veškeré doklady. Prohledávání zavazadel bylo prováděno bez přítomnosti  Marcely Zabranské, přestože na její jméno byla zavazadla při odletu z Prahy odbavena. Zcela bezprecedentním porušením všech pravidel, která platí v civilizovaných státech, pak bylo odcizení obsahu jedno kufru (včetně  kufru samotného) a jejich předání kanadskému paternitnímu dědovi. Kanadské právničce Marcely byl kanadskými orgány znemožněn kontakt s Marcelou přesto, že toto bylo předem takto domluveno a právnička byla na letišti přítomna a kontaktu se svou klientkou se rovněž domáhala.

Marcele Zabranské byl odebrán doklad totožnosti i cestovní pas, bez něj se nemůže ubytovat ani jít k lékaři. Neví, kde jej její dcera Maruška, nesmí své dítě ani jejího otce a kanadskou rodinu kontaktovat, přestože Maruška mluví jenom česky. Šok, který muselo dítě zažít na letišit při náhlém oddělení od matky  je asi těžko představitelný, jako šok pro matku při odebrání dítěte. Marcela nesmí v Kanadě pracovat ani studovat, musí se hlásit 2x týdně na policii a 1x měsíčně na imigračním oddělení. Aby Marcela Zabranská  nebyla vazebně stíhána za "únos" dítěte, musela složit kauci 3000,-- CAD.

Otec dítěte odmítá respektovat dohodu, kterou dne 2.2.2016  uzařel před Krajským soudem v Brně za přítomnosti svých dvou právních zástupců a tlumočnice. Tvrdí, že jej český soud vydíral a k zavření dohody donutil.

Nikdo neví co bude dále.

Marcela do Kanady odjela v dobré víře s tím, že jakkoliv pro ni bude velmi obtížné v Kanadě pobývat, kde nemá krom dcery žádné vazby, odlétá  tam proto, aby mohla být se svou dcerou. Uzavření dohody s otcem Marušky před Krajským soudem v Brně vnímala jako konec vleklých sporů o péči o Marušku.

Bohužel odjezd do Kanady se pro Marcelu změnil v noční můru, když byla ihned po příletu zadržena, oddělena od dcery, s dcerou nemá žádný kontakt, nemá o ní žádné informace, musí čelit trestnímu stíhání a velmi drastickým osočením ze strany otce Marušky, který dělá vše prot to, aby matku a dítě natrvalo oddělil a aby Marii neumožnil návrat do České republiky.

Marcela si aktuálně musí hradit služby rodinného právníka v Kanadě, služby trestního obhájce v Kanadě, služby migračního právníka v Kanadě, služby tlumočníka v Kanadě a také služby české advokátky. Zároveň má však v Kanadě zakázáno pracovat. Také nesmí území Kanady opustit.

Otec dítěte flagrantně pošlapává dohodu, kterou svobodně uzavřel před Krajským soudem v Brně, a pošlapává i rodičovská práva Marcely. Vysmívá se české justici i České republice, když si dovoluje tvrdit, že jej český soud vydíral.

Cítíme se nesmírně oklamání a podvedeni, nedokáži však říci, kterou osobou, kterou institucí a ve kterém státě více. 

Děkuji Vám všem, kteří tento příběh dočetli a rozhodli jste se nějakým možným způsobem Marcele a Marušce pomoci.

Zlata Zabranská - matka Marcely a babička Marušky